Aspartam

je syntetické sladidlo s označením (E 951)


Ve vědeckých laboratořích byl objeven v r. 1965. Za své objevení vdečí Jamesu Schlatterovi. Schlatter pracoval jako chemik firmy G. D. Searle. Jeho objeveni byla čistou náhodou. Výzkum byl primárně zaměřen na žaludeční vředy. Sladidlo patří do skupiny umělých sladidel. Schválení pro použití bylo v roce 1983. Tento rok byl přelomový, došlo ke schválení aspartamu pro potravinářský průmysl. Od této doby mohl být aspartam používán v potravinách. Aspartam se dlouhá léta považoval za dokonalé umělé sladidlo a tak napomohl k rozmachu trhu s nízkokalorickými potravinami.

Aspartam

 

Aspartam (L-asparty-L-fenylalanin methyl ester) je syntetická chemikálie, která vzniká spojením dvou aminokyselin, kyseliny asparagové, fenylalaninu a methanolu. Látka je přibližně 100 až 200krát sladší než cukr a zanechává v ústech pocit sladkosti. Methanol, o němž je všeobecně známo, že poškozuje zrak, se v těle metabolickými procesy rozkládá. V konečné fázi v těle vzniká kyselina mravenčí a formaldehyd. Formaldehyd je známý nervový jed (tato látka se používaná při mumifikaci). Jak již bylo řečeno v předchozím odstavci. Povolení pro použití v potravinářském průmyslu bylo povoleno v 80. letech 20. století v mnoha zemích. Po úspěsném povolení pro použítí v potravinách se začaly objevovat pochybnosti ohledně klinických testů. Aspartam při následujích testech vykazoval neurotoxické účinky u hlodavců. 

 

V květnu 1992 vydal oficiální magazín amerického vojenského letectva, Flying Safety (Bezpečnost létání) následující text:

 

Účinky aspartamu, i když je přijímán jen ve velmi malých dávkách, mohou v těhotenství postihnout plod. Poruchy v souvislosti s aspartamem se u lidí projevují už i při malých dávkách, obsažených v jediné žvýkačce. To může znamenat, že pilot, který pije dietní (light) limonády, je náchylnější k závratím nebo epileptické aktivitě indukované míháním. Všem takovým pilotům hrozí, že se stanou oběťmi náhlých výpadků paměti, závratí během letu podle přístrojů a postupné ztráty zraku." 

 

Evropská unie navíc vydala řadu zákazů o používání aspartamu v potravinách pro těhotné ženy a děti. Podle studií je aspartam spojen s rakovinou mozku. Další nezávislý test na pokusných krysách z roku 1996 potvrdil, že testovaná zvířata konzumující aspartam měla větší pravděpodobnost výskytu rakoviny mozku než kontrolní skupina zvířat, která nepožívala aspartam. Aspartam se používá v největší míře v potravinách označovaných jako dia, ale klinické testy potrdili, že po požití aspartmau se zvyšuje chuť k jídlu, i když se jedná o nízkokalorické sladidlo, které většina lidí používá při snižování hmotnosti. Podle některých lidí, kteří konzumují nápoje slazené aspartamem na sobě vypozorovali návykové příznaky. Konzumenti, kteří jsou citlivější měli po požití obtíže, například bolesti hlavy, vyrážky, svědění, závratě a poruchy chování (u dětí). Nezávislá organizace CSPI doporučuje vyhýbat se této látce pro tyto důvody: aspartam může ovlivňovat mozkové funkce, bolesti hlavy, záchvaty, u žen menstruační problémy a poškození plodu v průběhu těhotenství. V dnešní době je používán hlavně ve zvýkačkách. Energetická hodnota: 1600 kJ /100 g (1 tableta = 1,3 – 1,5 kJ podle druhu sladidla). Aspartam je nestabilní při vyšších teplotách a v málo kyselém prostředí – ztrácí sladivost a hořkne. Není vhodný pro tepelnou úpravu a pro nekyselé nápoje a potraviny.